Vyprávění o Hledání nejstarší písemné zmínky o Světicích

Aha, tak tady máme jméno Dywiss de Seticz. Ale copak se to tu o něm píše? Latinsky neumím a navíc jde o starý právnický text, takže o překlad textu je třeba požádat odborníka. Pomohl mi kamarád, který mi zařídil překlad od doc. PhDr. Lubora Kysučana, Ph.D. z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Přeloženo do současného jazyka se zde píše o tom, že Bohuslava z Klučova si stěžuje na Diviše ze Světic, že jí způsobil škodu ve výši 100 hřiven stříbra na jejím dědičném statku v Kovanicích. Kovanice zde zmíněné, je obec v okrese Nymburk a je o nich historicky známo, že zde měla statek Bohuslava z Klučova, což je v souladu s výše citovaným zápisem v zemských deskách. A ze Světic to není zas až tak daleko, takže je docela možné, že tam Diviš mohl ze Světic vyrazit. Zbývá ale jedna nejasnost. Kdo se pozorněji podívá na latinský text uvedený výše, si možná všimne, že je zde uvedený rok MCCCXXIII, což je rok 1323, ale rok nejstarší zmínky o naší obci je 1318. Je třeba toto vyjasnit. Nejlepší by bylo si prohlédnout originál tohoto zachovaného fragmentu zemských desek.

Dalším rádcem v této věci je mi specialista na středověké rukopisy, archivář Štěpán Kohout z olomoucké pobočky Zemského archivu v Opavě, který upozorňuje, že v úvodu své publikace Josef Emler píše, že šlechetný hrabě Evžen Černín z Chudenic věnoval knihu Národnímu museu. Díky tomu získávám z Knihovny Národního muzea i původní text ze 14. století. Vypadá takto:

Číst tento text není snadné, ale díky přepisu Josefa Emlera je to snažší. Přibližně uprostřed textu je problematický letopočet. Trochu si tuto část zvětšíme:

a čteme Anno domini MCCCXVIII - ale to je přece rok 1318! Že by pánové František Dvorský a Josef Emler udělali při přepisu chybu? Vypadá to tak, ale raději to ještě ověříme u odborníku na středověké manuskripty. Hned dva nezávislé odborné zdroje potvrzují, že skutečně jde o rok 1318 a tak to vypadá, že oslavy 700 let od první písemné zmínky o Světicích jsme již promeškali.

Objevuje se zde ale jiný zádrhel. Pan archivář Štěpán Kohout při kontrole letopočtu prohlédl celý starý text a píše, že má pochyby o tom, že na prvním řádku se píše o Divišovi ze Světic. Podívejme se na toto jméno detailněji:

Štěpán Kohout dále píše, že nejde o Diviše „de Seticz“, nýbrž „de Olticz“. Druhé písmeno rozhodně není „e“ a první má k „S“ hodně daleko, poněvadž je točeno opačným směrem, tedy jako „O“. Prohlížíme text detailněji a přijde nám, že písař v dalších částech textu píše občas písmeno "S" tímto způsobem, ale písmeno „e“ zde takové nenacházíme. A jejda, to vypadá na vážnější problém, než je jenom letopočet. Co když se tento text Světic vůbec netýká? A tak opět raději požádáme odborníky.

Mgr. Jana Oppeltová, Ph.D. z Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého napsala, že by text určitě četla jako „de Olticz“. Uvažovala, zda první písmenko není kulaté S, ale zdá se jí, že jej písař psal jinak. Podařilo se jí najít článek J. V. Šimáka Místopisné drobnosti v Českém časopisu historickém (ročník 39, rok 1933, strana 333), kde k roku 1318 zmiňuje dokonce třikrát Diviše z Oltic. J. V. Šimák sice neví, kde tato obec leží, ale Oltice to jsou.

Nedá mi to, abych ještě nezkoumal, kdo to tedy ten, teď už nám dobře známý, Diviš z Oltic je. Není náhodou z Otic, obce sousedící ze Světicemi? Po dalším průzkumu starých zemských desek se ukazuje, že je zde zmíněn ještě jednou, tentokrát František Dvorský a Josef Emler přepisují jeho jméno jako Dyuiss de Olticz. A pak je tu ještě zmíněna paní Wyeczemila de Olticz v souvislosti se sporem s paní jménem Bohuslawa de Kluchova – tu ale již známe, to je přece ta, která vedla spor s Divišem.

Takže tito lidé patří k sobě.

Následně pak ještě nacházím na webu Centra medievistických studií nazvaném Czech medieval sources online jiné, novější, vydání publikace Reliquiae tabularum terrae citationum vetustissimae, které je z roku 1870. A ejhle, co tu Josef Emler nyní píše:

Možná to někomu přijde úplně stejný text jako text z prvního vydání uvedený o kousek výše. Ale on není! V jednom detailu se texty přece jen liší – a to v tom pro nás zrovna nejpodstatnějším, Diviš není „de Seticz“ ale „de Olticz“. Svoji chybu si tedy uvědomil i Josef Emler. Já jsem bohužel nejprve používal vydání z roku 1868 a ze stejného vydání nejspíš vycházeli i Antonín Profous a Jan Svoboda ve své práci Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, kde psali o historii obce Světice. A na ně pak nejspíš navazovali další včetně Českého statistického úřadu a autora textu na Wikipedii.

První písemná zmínka z roku 1318 se tedy netýká Světic, ale jiné obce. Ale které? Nakonec jistou nápovědu poskytuje sám Josef Emler, který v indexu své práce uvádí do možné souvislosti jméno Olticz se jménem Oletice, které podle Ottova naučného slovníku se dnes jmenují Voletice a jsou v současné době součástí městečka Luže ve východních Čechách. Zvědavost mi nedá, abych si o Voleticích něco nenašel. Již ve 14. století zde stojí farní kostel, který je v pramenech prvně zmiňován roku 1350 ve výčtu far nově zřizovaného Litomyšlského biskupství. Kostel byl od začátku své historie farním kostelem, což svědčí o významu místa. Jan Frolík a Jiří Sigl ve své práci nazvané K počátkům hradu Košumberka na Chrudimsku píší, že zdejší oblast byla ve 14. století sídlem nižšího služebného článku přemyslovské správní soustavy s centrem na hradě Košumberk. Samotné Voletice uvádí, že nejstarší písemná zmínka o jejich obci je z roku 1349. Ale co když je první písemná zmínka již z roku 1318?

Mezitím mi doc. Lubor Kysučan ochotně přeložil z latiny i další dva texty ze starých zemských desek, kde je zmíněna obec jménem Olticz. Hned v prvním textu o paní jménem Wyeczemila de Olticz se objevuje zajímavá informace. Píše se zde, že žalobkyně, tedy Wyeczemila de Olticz, svěřila případ k vyřízení svému manželovi Diuissio de Olticz (což je náš známý Diviš z Oltic) nebo Leoni de Tozicze, tedy česky psáno Lvovi z Tožice. Tak to možná Lev z Tožice nebydlel daleko od Oltic, když měl zastupovat Vícemilu. A když jsem našel v mapě, kde leží Tožice (v mapě jsou úplně vlevo), tak mi to došlo: Oltice budou Votice!