Světický zvonek

Světický zvonek byl odlit roku 1808. Je to nejstarší dochovaná starožitnost obce Světice. Na plášti zvonku je mezi linkami vyobrazena ruka, která žehná z oblak a dále je zde uveden letopočet 1808. Pod linkami je nápis:

TENTO ZWON BYL VLITY ZA CASU FARAŘE JOSEFA MARCOCIUS A KONSSELA IÁNA DRSSKY.

Pan farář Josef Marcocius ve farní kronice říčanské farnosti uvádí, že na zvonek se složili světičtí sedláci a on věnoval dub pro stojan zvonu. Zvonek zvonil klekání (ranní, polední a večerní modlitbu) a sloužil i jako umíráček, který oznamoval, že někdo v obci zemřel. Za druhé světové války se ho podařilo ukrýt na dně rybníka a uchránit ho tak osudu mnoha jiných zvonů, které byly zabaveny a použity na výrobu zbraní. Zvonek je zasvěcen svatému Linhartovi.

Svatý Linhart

Svatý Linhart, nebo také Leonard či Liénard žil v 6. století ve Francii. Pocházel z francké šlechtické rodiny z Noblacu, které se nachází nedaleko Limoges. Odmítl nabízené úřady a rodinné dědictví a stal se poustevníkem. V rodném městě založil benediktinský klášter a stal se jeho opatem. Staral se o nemocné, vyháněl zlé duchy a osvobozoval křesťanské vězně ze zajetí. Úcta ke svatému Linhartovi se šířila zejména ve Francii, v Bavorsku a v alpských krajích od 11. století. K rozšíření jeho uctívání přispělo to, že chrám, kde je pohřben, leží na jedné z poutních tras vedoucích do Santiaga de Compostela, po které putovalo mnoho poutníků. Další rozšíření úcty znamenalo zařazení Linharta mezi čtrnáct svatých pomocníků v nouzi a utrpení. Svatý Linhart je patronem sedláků, stájových čeledínů, zámečníků, kovářů, vozků, nosičů břemen, bednářů, obchodníků s ovocem, horníků a zajatců. Je přímluvcem za šťastný porod, proti bolestem hlavy i duševním chorobám. Je vzýván jako ochránce stájí, dobytka a koní.